Běžím zpět za sebou

Letmo se dotýkám chodníku,
letím podzimní krajinou.
Běžím až k tomu milníku,
životní štěstí na druhou.

 

Lidi, i jejich příběhy,
nechávám za sebou.
Pro mě jsou tyhle výběhy
nezbytnou potřebou.

 

Podle teorie relativity,
vlak mi mizí za záda
a bez velké naivity,
zůstanu pořád mladá.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *